[Home] Zpět na první stránku

 

MIKULÁŠ TO NEMÁ LEHKÉ / LOVĚŠICE 5.12.2015

 

Pořadatel Český svaz žen, text a foto Koňařík

 

 

 

 

Napadlo vás někdy jak je možné, že Mikuláš všechno ví, všechno stihne (a kolik přitom unese dárků!) a nikdy nic nepoplete? Kdy, koho a za co pochválit, za co pokárat, jestli a jak hodně zapojit čerty; koho a čím obdarovat, znát jména a adresy a vůbec mít o všem přehled? Tak abyste věděli, kromě fenomenální paměti s sebou nosí ještě speciální zlatou knihu, kde stojí všecko černé na bílém.

 

 

 

 

 

Někdy musí krotit čerty, aby děti moc nevyděsili... apropó čerti – ti se letos opravdu vycajchnovali. Nejen, že jich bylo o jednoho víc, také si pořídili nový pekelný vůz a Luciper nové vidle. Místo klasického pytle pak klec na neposlušné děti a jeden výrazný, zdravý chrup – jak trefně poznamenal místní, dříve narozený občan: „Takové zuby bych potřeboval“.

 

 

 

 

 

Dětí bylo v knize původně jednatřicet, jenže po cestě jich dost přibylo. V navštívených domácnostech (původně dvacet, po cestě jich taky přibylo) se děti čertů bály, ochotně přiznávaly všechna svá provinění, slibovaly hory doly, zpívaly i recitovaly, zkrátka pár minut se chovaly tak, jak by je rodiče a prarodiče chtěli mít po celý rok. Některé děti i plakaly, uklidnilo je až rozdávání dárků. Občas se podařilo zorganizovat společné foto, všimněte si, že oproti loňské stříbrné, má Mikuláš zbrusu novou, zlatou berlu.

 

 

 

 

 

Ovšem čím byly děti větší, tím byly nebojácnější a vzpurnější. Ty největší, tak ty se nebály vůbec, nýbrž běhaly po dědině sem a tam, střílely o sto šest petardama, a když jim bylo zima, klíďopíďo se přihřívaly u pekelného ohýnku.

 

 

 

 

 

Zvláštní příhoda se stala v Drážní za podjezdem. Tam se na jedné adrese shromáždily děti sice menší, ale hned ze tří rodin. Svorně a společně se tak nějak moc nebály, čerti z toho byli úplně paf, všechno popletli a omylem odnesli jednu přítomnou panímámu. To bylo pozdvižení!

 

 

 

 

 

To ovšem nebyla ani ještě ani polovina cesty a Mikuláš i s anděly a čerty pokračovali Drážní ulicí až k potoku, pak zase Mírovou zpátky. Holt mají výdrž a jestli vy máte nějaké jiné fotky, tak je prosím pošlete, rádi doplníme.